Cena proniknutí – jedná se o stanovení nízkých cen, které jsou pro firmu výhodné za určitých předpokladů:

·         spotřebitel je vysoce citlivý na změnu ceny,

·         neexistuje tzv. výrazně elitní trh (tudíž není možné stanovit příliš vysokou cenu),

·         firma dosahuje úspor z rozsahu,

·         na trhu existuje dostatek finančních zdrojů,


·         konkurenční bariérou je právě nízká cena.
stoprocentní kvalita

Nízká cena sebou však nese riziko spojené s možnou degradací značky. Rovněž se však objevuje problém s přelétavostí zákazníků, kteří jdou pouze za slevami. Tudíž nelze pomocí této metody budovat loajální zákazníky, o což firmy v současné době velice často usilují.

Cena sbírání smetany – je pravým opakem předchozí metody, neboť se jedná o politiku založenou na vysoké ceně. I zde však musí být splněny určité předpoklady:

·         produkt se musí vyznačovat vysokou užitnou hodnotou a kvalitou,

·         spotřebitel by neměl být citlivý na změnu ceny, což znamená, že by zvýšení ceny nemělo být spojeno s poklesem prodeje (nepružná poptávka),

·         neměla by existovat nehospodárnost v případě nízkého využití kapacity,

·         podnik musí mít dostatek finančních zdrojů,


·         měla by se projevovat výrazná segmentace trhu.
natažené ruce

Ceny se však musí přizpůsobovat aktuální fázi životního cyklu produktu. Obecně platí, že při vstupu na trh se podniky snaží spíše o dlouhodobé zhodnocení plných nákladů, naopak při fázi zralosti a útlumu se zaměřují na krátkodobou optimalizaci zisku. Tato metoda se většinou využívá u luxusnějších produktů nebo u novinek. Jejím cílem je zdůraznění toho, že si produkt z počátku nemůže dovolit opravdu každý, díky čemuž nabývá na svém statusu. Zákazníci, kteří si tento produkt zakoupí právě za vyšší cenu, pak mají pocit jisté nadřazenosti a výjimečnosti. Po následném snížení ceny se již produkt stává dostupným i pro méně majetné lidi.

Empiricky určená cena – jedná se o způsob stanovení ceny v závislosti na vývoji poptávky, jinak řečeno, jde o přímý způsob stanovení ceny, kterou určuje kupující. Ten je schopen cenu odvodit podle jiných výrobků, které zná (náklady firmy ho absolutně nezajímají). Podle užitečnosti výrobku se rozhoduje, kolik je ochotný vlastně zaplatit.