Společnost IBM oznámila, že vyvinula solární článek, u kterého je klíčová vrstva pohlcující nejvíce světla, jež je posléze přeměňováno na elektřinu, vyrobena výhradně z běžně dostupných prvků. Tím vytvořila nový světový rekord v účinnosti solárních článků s příslibem výroby více energie při nižších nákladech. Při složení z mědi (Cu), cínu (Sn), zinku (Zn), síry (S) a případně selenu (Se) dosahuje solární článek účinnost přeměny energie 9,6 procent – což je o 40 procent vyšší, než byly hodnoty doposud dosahované pro tento typ materiálů.

Vědci IBM popisují svůj pokrok v technologii tenkého fotovoltaického filmu ve studii publikované minulý týden časopisem Advanced Materials. Zdůrazněn je hlavně potenciál solárních článků pro výrobu levné energie, kterou lze široce komerčně využívat.

Tento pokrok v technologii solárních článků se také odlišuje od svých předchůdců díky využití kombinace přístupů založených na roztocích a nanočásticích namísto oblíbených ale nákladných vakuových technik. Změna výrobního postupu má umožnit výrazné snížení výrobních nákladů, neboť je konzistentní s technikami vysoce propustného nanášení jako je tisk, ponořování, rozprašování a štěrbinové lití.

V současnosti dostupné moduly solárních článků založené na polovodičových sloučeninách dosahují 9 – 11procentní účinnosti, a jsou primárně vyráběny ze dvou drahých složek – selenidu mědi, galia a india nebo teluridu kadmia. Pokusy vytvořit cenově dostupné solární články z hojně se vyskytujících materiálů nepřekročily 6,7procentní účinnost. Naproti tomu IBM se svou novou technologií dosáhla 9,6procentní účinnosti.